Jmenuji se Helena Brožová, jsem jednou z obyvatel Penzionu Ke Koupališti a ráda bych požádala o podporu projektu, který je pro nás seniory opravdu praktický – a hlavně lidský.

V našem penzionu máme knihovnu, ale dnes je to spíš místnost „na skok“. Dříve se tam dalo dát i malé občerstvení, jenže to už nefunguje a prostor zůstal tak nějak napůl prázdný. Chybí tam pohodlné sezení, klid a atmosféra, kvůli které by člověk rád přišel, poseděl si a nebyl pořád jen zavřený ve svém bytě.

Ve vyšším věku člověk víc vnímá, jak moc dělá psychice dobře, když má kam jít. Ne každý z nás má sílu chodit ven každý den, ne každý má rodinu nablízku a ne každý se cítí dobře mezi lidmi v rušných prostorech. Právě proto by pro nás knihovna mohla být takovým bezpečným přístavem – klidným místem pro čtení, odpočinek, kávu nebo čaj, ale i pro obyčejné lidské setkání. Někdy stačí, když si jen sednete vedle druhého člověka, prohodíte pár vět… a hned je ten den lehčí.

Cílem projektu je proměnit knihovnu v důstojnou relaxační zónu přizpůsobenou seniorům. Nejde o žádný luxus, jde o pohodlí, bezpečí a přívětivé prostředí. Představte si příjemná křesla, malé stolky, dobré světlo na čtení, klidný kout, kde si člověk odpočine, a místo, kde se dá v klidu posedět s návštěvou.

Pro lidi s horší pohyblivostí je důležité, aby se mezi nábytkem dalo dobře projít, aby se dobře vstávalo a aby se člověk nebál, že zakopne nebo spadne. Tohle všechno jsou maličkosti, které ale ve stáří rozhodují o tom, jestli někam půjdete – nebo raději zůstanete sám.

Takové místo by pomohlo i těm, kteří jsou ohrožení osamělostí. Samota totiž není jen „smutek“, samota je někdy ticho, které trvá moc dlouho. A pak už člověk nemá chuť ani sílu se zvednout. Knihovna jako příjemný komunitní prostor může být jemnou prevencí – nenásilnou, přirozenou. Přijdu si přečíst pár stránek, dám si čaj, potkám známou tvář, a to je najednou velký rozdíl. A když přijdou děti nebo vnoučata, je krásné mít důstojné místo, kde si spolu sednout. Mezigenerační chvíle jsou pro nás často to největší povzbuzení.

Tento projekt má smysl i tím, že je dlouhodobě udržitelný. Nejde o jednorázovou akci, ale o vybavení, které bude sloužit roky. Knihovna se stane místem, které bude opravdu používané – ne jen „aby se řeklo, že je“. Vznikne prostor, kde si senioři mohou uchovat aktivní život, a zároveň mít klid a bezpečí, které potřebují.

Pokud se vám tenhle nápad líbí, prosím podpořte ho svým hlasem. Pro někoho je to „jen“ nová relax zóna. Pro nás je to ale důležitý kousek každodenního života – místo, kde se dá být chvíli v klidu… a přitom nebýt sám.

V našem penzionu žije převážně skupina seniorů s rostoucími nároky na bezbariérové a bezpečné prostředí. Průměrný věk obyvatel je v současnosti 80,2 let a přibližně 40 % z nich využívá ke své chůzi chodítka, případně invalidní vozíky. Pro tuto skupinu je samostatný pohyb výrazně omezen a bez vhodných úprav prostředí se nemohou plnohodnotně zapojovat do společenského a komunitního života.

Před dvěma lety jsme, právě díky Hejbni Mostem a podpoře Mostečanů, v areálu penzionu vybudovali nový altán a upravili zahradu, která nyní slouží jako důležité místo pro setkávání a společenské aktivity. V zahradě se pravidelně konají mezigenerační akce s mateřskými školami a jesličkami, hudební vystoupení a další společenské programy, které mají pozitivní vliv na psychickou pohodu a sociální kontakty obyvatel.

V současné době je však přístup na zahradu možný pouze po schodech, což výrazně omezuje nebo zcela znemožňuje účast seniorům s chodítky a vozíky. Tito obyvatelé jsou tak vyloučeni z části aktivit, které by jim mohly přinést kontakt s ostatními a možnost aktivního trávení volného času.

Vybudování bezbariérového nájezdu umožní i hůře pohyblivým seniorům bezpečný přístup do zahrady a altánu. Díky tomu se budou moci zapojit do společenských akcí, trávit čas se sousedy, využívat zahradu k odpočinku a například si v letních měsících vychutnat posezení u kávy v příjemném prostředí. Projekt tak významně přispěje ke zlepšení kvality života našich obyvatel, podpoří jejich sociální začlenění, samostatnost a celkovou spokojenost.

Jmenuji se Jarmila Václavovičová a jsem obyvatelkou Domova pro seniory Harmonie. Tento návrh podávám proto, že vím, jak důležité jsou pro nás seniory obyčejné lidské zážitky, zvlášť ve chvíli, kdy se život pomalu uklidňuje a zjednodušuje. Většina z nás už nepotřebuje nové věci. Co ale stále potřebujeme, je cítit se živí. Vyjet ven. Sedět u vody. Dívat se do krajiny. Dát si kávu na čerstvém vzduchu. Vidět město z výšky a na chvíli si vzpomenout, jaké to bylo dřív.

Jezero Most a hrad Hněvín jsou pro nás symboly města, ve kterém jsme prožili velkou část života. Přesto se na tato místa dnes sami dostaneme jen výjimečně – kvůli zdraví, omezenému pohybu nebo obavám. Tento projekt nám chce dát možnost se na tato místa vracet pravidelně, bezpečně a důstojně.

Součástí projektu budou nejen společné výjezdy, ale také individuální „splněná přání“ pro ty z nás, kteří už skupinové výlety nezvládnou, nebo si přejí vyjet v konkrétní den – například k narozeninám, výročí, nebo prostě proto, že chtějí ještě jednou vidět jezero.

Nejde o velké atrakce. Jde o klid, radost, lidskou blízkost a vzpomínky, které v nás zůstávají. A právě ty jsou v této životní fázi tím nejcennějším.

Místo realizace návrhu: Jezero Most – rekreační oblast u jezera Most, Hrad Hněvín – vyhlídkový areál a restaurace hradu Hněvín, Město Most, katastrální území Most.

Současný stav

Když se díváme na zahradu našeho domova, vidíme místo, které má potenciál stát se opravdovým venkovním srdcem domova. Zpevněná plocha ze zámkové dlažby nám dnes umožňuje bezpečný pohyb i ve vyšším věku – s chodítky, na vozíku, s pomocí personálu. Díky tomu můžeme být venku spolu, posedět si, zapojit se do společných aktivit a na chvíli zapomenout na každodenní starosti.

Právě takové chvíle jsou pro nás nejcennější. Sedět u jednoho stolu, povídat si, smát se, dát si kávu nebo malé pohoštění. Vidět kolem sebe zeleň, květiny, slyšet šum stromů a cítit, že nejsme sami. Zahrada už dnes slouží ke grilování, zahradní kavárně, sportovním utkáním i setkáním s rodinami. V těchto okamžicích se domov mění v místo skutečného života.

Co nám ale chybí, je jistota střechy nad hlavou. Když slunce příliš pálí nebo přijde drobný déšť, musíme se rychle zvednout a vracet se dovnitř. Částečný stín poskytuje vzrostlý strom, ten je však zároveň útočištěm holubů, což výrazně omezuje možnost dlouhodobějšího posezení a společných akcí. Strom přitom nechceme a ani nemůžeme pokácet – patří k místu a k jeho atmosféře. Bez zastřešeného prostoru zůstává přední část zahrady nedokončená. Místo, kde bychom chtěli zůstat déle, se často stává jen krátkou zastávkou.

Cíl projektu

Naším cílem je vybudovat pergolu, která zahradě dodá to, co jí dnes chybí – klidný stín, ochranu a pocit domova i venku. Vznikne místo, kde si budeme moci sednout k jednomu stolu, bez spěchu a obav z počasí. Místo, kde budou probíhat zahradní kavárny, oslavy, drobná cvičení i obyčejné rozhovory, které jsou pro nás často tím nejdůležitějším.

Pergola umožní, aby zahrada žila po celý den i celé léto. Aby se stala prostorem setkávání seniorů, jejich rodin i personálu. Místem, kde se budou sbíhat příběhy, vzpomínky i nové zážitky. Pro někoho je to jen dřevěná konstrukce. Pro nás je to střecha nad společnými chvílemi.

Pokud se projekt podaří, nebude to jen změna prostoru. Bude to změna každodennosti – více času venku, více radosti, více lidské blízkosti.

Projekt Vzdělávací stezka Široký vrch – Hněvín propojuje dva výrazné kopce Mostu, které nabízejí jedny z nejkrásnějších výhledů na město, jezero i okolní krajinu. Jsou to místa, kam lidé chodí běhat, jezdit na kole, na procházky se psem nebo s dětmi. Už dnes tady vzniká přirozený prostor pro pohyb a odpočinek – chybí mu však jasná struktura, orientace a příběh.

Navrhovaná stezka promění tuto trasu ve skutečný výletní cíl. Využívá stávající lesní cesty, nevyžaduje žádné rozsáhlé stavební zásahy a respektuje přírodu. Doplní je o přehledné značení, hlavní orientační mapu a tematická zastavení, která představí přírodu, historii krajiny i proměnu Mostu z výšky. Široký vrch a Hněvín tvoří přirozenou osu – symbolické propojení města a přírody. Projekt tuto osu zvýrazní a zpřístupní všem generacím.

Stezka nabídne jasně označenou a bezpečně sdílenou trasu pro pěší i cyklisty, 8 tematických zastavení s informacemi o krajině, výhledech a ekologii, hlavní orientační tabuli u vstupu a jednoduché odpočinkové prvky.

Projekt podporuje zdravý životní styl, aktivní trávení volného času a vztah obyvatel k místu, kde žijí. Vytváří dostupný rekreační prostor přímo u města. Vzdělávací stezka Široký vrch – Hněvín může být místem, kam budou rodiny chodit na víkendové výlety, kam školy povedou děti na výuku venku a odkud si lidé odnesou nejen pohyb, ale i nový pohled na Most.

Je to jednoduchý, realizovatelný a dlouhodobě přínosný projekt, který zvýší kvalitu veřejného prostoru a ukáže Most z jeho nejkrásnější perspektivy – z výšky mezi dvěma kopci.

Projekt navrhuje vznik nového květinového záhonu o rozměrech cca 6 × 6 × 5 m u T-křižovatky ulic J. Suka a J. Kubelíka, a to na místě stávajícího prázdného a nevzhledného travního záhonu, který vznikl po rekonstrukci chodníku. Cílem je smysluplně využít nefunkční plochu, zlepšit estetiku lokality a zvýšit kvalitu veřejného prostoru.

Navržený záhon z nízkoúdržbových trvalek a okrasných trav oživí místo barvou a strukturou, přičemž barevnost (fialová, růžová, bílá) bude vizuálně navazovat na blízkou streetartovou malbu na opěrné zdi na Šibeník. Vznikne tak přirozené propojení zeleně a umění ve veřejném prostoru.

Projekt přispěje k estetickému dotvoření prostoru u křižovatky, zlepší jeho vnímání pro pěší i projíždějící a pomůže vytvořit atraktivní vstupní bránu do této části města.

Projekt Street art na kolech si klade za cíl proměnit jeden vůz na svoz komunálního odpadu v pojízdné umělecké dílo. Vůz bude opatřen originální street artovou malbou od umělce Khoma, který má ve městě za sebou již několik úspěšných a pozitivně přijímaných realizací.

Malba o přibližných rozměrech 3,5 × 2,5 m propojí funkční městskou infrastrukturu se současným uměním a přispěje k oživení veřejného prostoru netradiční formou.

Projekt navrhuje vybudování jednoduché dřevěné houpačky s výhledem, která nabídne obyvatelům i návštěvníkům města Mosta nové místo pro krátký odpočinek, zastavení a vnímání krajiny. Houpačka bude umístěna v části Šibeníku, odkud se otevírají výhledy na město a okolní dominanty (hrad Hněvín, jezero Most), a kde se v současnosti nenachází žádné herní ani rekreační prvky.

Houpačka bude tvořena jednoduchou, moderní dřevěnou konstrukcí s vyšší nosností, která umožní bezpečné využití nejen dětmi, ale i dospělými osobami.

Vstup do lesa Ressl je v současné době nevyhovující a neodpovídá významu tohoto místa. Toto místo je tradičně využíváno pro akce zajišťované Střediskem volného času v Mostě, které zde pořádá během roku několik akcí pro veřejnost. Úprava místa vstupu do lesa Ressl by tak přispěla ke zviditelnění místa, kde se tyto akce pořádají.

Nachází se zde pouze provizorní tři schody bez jasného vymezení vstupního prostoru, bez estetické hodnoty a bez návaznosti na okolní krajinu. Prostor působí zanedbaně a nečitelně, nevítá návštěvníky lesa, není jasně rozeznatelné, kde vstup do lesa začíná, a postrádá bezpečnostní, orientační i symbolickou funkci. Vstup do lesa je přitom místem, kde si návštěvník vytváří první dojem, který dnes bohužel působí spíše odpudivě než přívětivě.

Cílem projektu je vytvořit důstojný, bezpečný a estetický vstup do lesa Ressl, který jasně vymezí vstupní bod, zlepší bezpečnost pohybu v terénu, bude citlivě zapadat do přírodního prostředí, posílí vztah veřejnosti k místu a zvýší atraktivitu lesa pro pěší, rodiny s dětmi i seniory. Projekt neusiluje o uzavření lesa, ale naopak o jeho otevření a zpřístupnění.

Navrženým řešením je volně stojící vstupní portál – „brána“ do lesa Ressl – tvořený dvěma kamennými sloupy z přírodního kamene, dřevěným překladem v horní části, volným průchodem bez dveří nebo vrat, jednoduchým osvětlením pro orientaci a bezpečnost a třemi kamennými schody splňujícími parametry ČSN pro venkovní schodiště. Materiály (kámen a dřevo) byly zvoleny záměrně tak, aby respektovaly charakter lesa, měly dlouhou životnost, nevyžadovaly náročnou údržbu a působily přirozeně a nadčasově.

Projekt zahrnuje přípravu území – vyčištění prostoru vstupu, úpravu terénu a vyrovnání plochy. Dále založení stavby – zhotovení betonových základů pro kamenné sloupy a přípravu podloží pro kamenné schody. Následuje výstavba vstupního portálu – osazení kamenných sloupů, instalace dřevěného překladu a kotvení konstrukce. Poté realizace schodiště – osazení tří kamenných stupňů dle ČSN se zajištěním bezpečného a protiskluzového povrchu. Na závěr proběhnou dokončovací práce – drobné terénní úpravy a úklid okolí.

Projekt přispěje ke zlepšení bezpečnosti vstupu do lesa, estetickému zhodnocení veřejného prostoru, posílení identity místa a vyšší atraktivitě lesa pro rekreaci. Vznikne symbolický „práh“ lesa, aby les Ressl nebyl jen místem průchodu, ale místem, kam se lidé rádi vracejí.

Jednoduchým, přírodním a citlivým řešením vznikne prostor, který bude les vítat, ne jen umožňovat do něj vstoupit.

Použitý obrázek je od Unsplash, je zdarma k použití i pro komerční účely (bez nutnosti uvádět autora), protože je licencovaný pod Unsplash License.

V současné době je v lokalitě u ul. Ke Koupališti vyšlapaná cestička, která vede mezi ulicí Ke Koupališti a budovou sportovní haly Lokomotiva Most. Rád bych v této lokalitě dobudoval pěší propojení na již stávající vyšlapané cestě a zřídil zde alespoň 4 lavičky (vandal systém).

Věřím, že vybudování pěšího propojení a posezení v této lokalitě by pomohlo seniorům a vznikl by tak pohodlný vycházkový okruh nejen pro seniory, ale i ostatní obyvatele města Mostu. Okruh odhaduji v rozměru 102 m – viz přiložený nákres.

Nebráním se také tomu, aby případné pěší propojení bylo vybudováno v přírodním charakteru, například za pomoci mlatových nebo štěrkových cest.

Hudební hřiště je projekt, který by mohl vzniknout na sídlišti Pod Lajsníkem, přímo v budoucím Parku Umělců – už jen název tohoto parku láká ke vzniku podobného projektu. Prostor se nachází v blízkosti Městské knihovny, přímo naproti Základní umělecké škole Moskevská. Stávající prostor je otevřený, travnatý, součástí jsou již vzrostlé stromy a jiná zeleň. V bezprostřední blízkosti se zároveň nenachází žádné domy, což minimalizuje hlukovou zátěž – zvuk se přirozeně rozptýlí.

Hudební hřiště má mnoho rozvojových přínosů pro děti: přirozeně rozvíjí cit pro rytmus, spolupráci, kreativitu, sluchové vnímání, jemnou a hrubou motoriku a samozřejmě i vztah k hudbě a veřejnému prostoru. Výhodou je, že zde děti netestují pouze fyzickou sílu, ale i tvořivost. Díky hřišti může vzniknout nový prostor pro setkávání rodičů, hřiště mohou využívat okolní mateřské školky nebo základní umělecká škola.

Hudební hřiště by mohlo obsahovat prvky jako bubny, zvonkohru, trubkové xylofony, marimbas či květinové zvony. Celé hřiště by se nacházelo na zpevněném gumovém povrchu v barevném provedení, který je vhodný i pro malé děti.

Běhání na asfaltu je pro dlouhodobé zatěžování kloubů nevhodné. Ve městě jsou dráhy pro inline, stezky pro chodce a původně na Matyldě štěrková cesta určená na běhání je místy již skoro zarostlá trávou, nebo je štěrk velké frakce a pro běhání není tak vhodný. Bylo by dobré mít místo, které bude sloužit jen běžcům. Byl by to i okruh vhodný pro trénování Canicrossu.

Inspirací je pražský park Ladronka, kde jsou mlatové cesty vedle dráhy pro inline a každý má tak na výběr. Bohužel toto řešení je velice drahé, jak materiálem, tak potřebným uložením obrub.

Postačovalo by tedy současný pás upravit v šířce 1,5 m na jemnější frakci nebo posyp drceným kamenivem a ponechat mezi inline dráhou a běžeckou dráhou trávu.

Navrhuji vybudování dvou pétanque hřišť o rozměrech 15 × 4 metry, včetně laviček, odpadkového koše a provozního řádu s pravidly hry, na zahradě Střediska volného času Most. Rozměry hřišť odpovídají pravidlům a umožňují jak zapojení do oficiálních soutěží, o něž je zájem a pro které v Mostě nejsou dosud podmínky, tak rekreační hru pétanque. Souběžně umístěná hřiště by také mohla být využita pro další hry, jako například mölkky, kubb apod. V rámci projektu by byla zhotovena i branka pro případný přímý přístup k hřištím.

Pro rekreační hraní nevyžaduje pétanque žádné speciální schopnosti. Je přístupný všem věkovým skupinám a je tak skvělým způsobem, jak trávit čas venku a užít si společnost přátel nebo rodiny. Pétanque podporuje fyzickou aktivitu, koordinaci a strategické myšlení, zároveň posiluje sociální vazby a umožňuje setkávání napříč generacemi.

Pro návrh je vybrána část zahrady SVČ, která svou polohou (u plotu za fotbalovým hřištěm) má jen velmi omezené možnosti využití pro aktivity SVČ. Vybudováním hřišť na pétanque by bylo možné tuto část zahrady využívat pro kroužky, tábory, turnaje i hraní veřejnosti.

Schody u divadla v Mostě nejsou dostatečně osvětleny. Při odchodu ve večerních hodinách z divadla směrem k magistrátu anebo k hotelu není dobře vidět na „došlapující“ schody a v zimním období je to zde opravdu o úraz.

Z tohoto důvodu podávám návrh do participativního rozpočtu, zda by v této části schodů mohla být umístěna lampa anebo například jiné drobné osvětlení, které se umisťuje do země.

Obracím se na Vás s návrhem projektu na pořízení cyklo boxu pro žáky Podkrušnohorského gymnázia v Mostě. Město Most v uplynulých letech vybavilo několik základních škol těmito uzamykatelnými boxy a významně tak podpořilo zdravý životní styl žáků, bezpečnou dopravu do školy a také snížení automobilové dopravy v okolí škol. Gymnázium však dosud takovou možnost nemá, přestože jeho poloha na okraji města by k dojíždění na kole či koloběžce přímo vybízela.

Mnoho žáků by uvítalo bezpečné místo, kde mohou své kolo během výuky uschovat. Patří mezi ně i můj syn, který v současnosti navštěvuje druhý ročník osmiletého studia. Jeho zájem dojíždět do školy na kole však naráží na skutečnost, že budova gymnázia není vybavena odpovídajícím zabezpečeným úložištěm. Proto jsem se rozhodla předložit tento návrh v rámci participativního rozpočtu města – „Hejbni Mostem“.

Podmínkou programu je realizace projektů výhradně na pozemcích města. Po konzultaci s ředitelem školy, panem Mgr. Karlem Vackem, který projekt plně podporuje, jsem se zaměřila na dolní budovu gymnázia v ulici Vladimíra Majakovského 2343. U této budovy se nachází přilehlý parčík (parcela 3483/1 a 3482/1), který škola dlouhodobě udržuje a který je zároveň ve vlastnictví města. Jedná se tedy o vhodné a současně bezproblémové umístění cyklo boxu.

Zároveň jsem konzultovala praktickou stránku provozu a režimu využívání cyklo boxů s paní Mgr. Libuší Hrdinovou, ředitelkou 7. ZŠ, kde jsou cyklo boxy již delší dobu úspěšně využívány. Její zkušenosti potvrzují, že jde o funkční a mezi žáky i rodiči velmi oceňované řešení.

V rámci projektu proto žádám o poskytnutí finančních prostředků na pořízení a instalaci cyklo boxu v uvedené lokalitě. Projekt podávám jako navrhovatelka já, Kateřina Kotyková, nicméně na jeho přípravě i budoucím využití se budou podílet také žáci Podkrušnohorského gymnázia v Mostě.

Ztráta miminka je hluboká životní zkušenost, která zasáhne celou rodinu. Na světě je spousta rodin, které si prošly ztrátou miminka v průběhu těhotenství, při porodu nebo krátce po něm – v ČR každá 4. žena projde ztrátou miminka během těhotenství. I v dnešní době se o tomto tématu mluví velmi málo.

Rodinám v této situaci pomáhá organizace Dítě v srdci, z.s. Poskytují především odborné sociální poradenství. Zároveň pomáhají po celé republice vytvářet pietní místa, kde mají rodiny možnost se s miminkem rozloučit. V Ústeckém kraji takové pietní místo chybí.

Proto bych ráda s podporou organizace Dítě v srdci, z.s., která v minulém roce poskytla poradenství více než 100 ženám v Ústeckém kraji, takové pietní místo vytvořila v našem městě. V mém okolí je několik rodin, které si touto ztrátou prošly, a věřím, že by takové místo ocenily, stejně jako další rodiny, které se obracejí na organizaci Dítě v srdci, z.s. s tím, že takové místo v jejich okolí chybí.

Ráda bych, aby toto místo bylo součástí jednoho z městských hřbitovů v Mostě.

V současné době v lokalitě mezi ulicemi Sochora, Obránců míru a 1. máje (de facto po celém městě jsem na pískoviště nenarazil) není žádné veřejné pískoviště pro malé děti. Rád bych, aby na tomto místě, kde již dětské hřiště je včetně herních prvků, bylo i pískoviště, kde by si děti mohly hrát.

Super by bylo, kdyby na místě mohl vzniknout i samoobslužný výdejní box, kde by bylo umístěno za vratný poplatek příslušenství pro pískoviště – bábovky, kbelíčky, lopatky, hrabičky a podobně. Věřím, že by výdejní box využila spousta rodičů, kteří nechtějí s sebou ven nosit plastové hračky, a zároveň bychom tak přispěli k omezení zbytečného nakupování těchto věcí. Kdyby se daly tyto věci vždy zapůjčit, mělo by to pozitivní dopad i na životní prostředí.

Dále navrhuji s ohledem na hygienické podmínky, aby pískoviště mělo i ochrannou plachtu, kterou by se na večer dalo zakrýt.

Motivační text projektu

Škola je přirozeným centrem života v komunitě. V současné době však v okolí školy chybí prostor, kde by se mohli bezpečně a přirozeně setkávat žáci, rodiče, senioři i další obyvatelé města. Proto chceme vytvořit venkovní amfiteátr – místo, které nebude sloužit jen k výuce, ale stane se komunitním prostorem pro setkávání generací.

V blízkosti školy se nachází domov pro seniory, se kterým škola dlouhodobě spolupracuje. V současnosti však společné aktivity probíhají převážně v interiéru a chybí prostor pro větší setkání. Nový amfiteátr umožní organizovat společná vystoupení, čtenářská setkání, tvořivé dílny i komunitní slavnosti. Projekt pomůže posilovat vztahy mezi generacemi a podpoří aktivní zapojení obyvatel do života školy i města.

Cíle projektu

• Vytvořit bezpečný venkovní prostor pro vzdělávání a komunitní aktivity
• Podpořit spolupráci mezi dětmi a seniory
• Rozšířit možnosti kulturních a společenských akcí
• Zapojit veřejnost do života školy
• Zlepšit kvalitu veřejného prostoru

Komu projekt pomůže

Projekt bude sloužit žákům školy, seniorům z blízkého domova pro seniory, rodičům a rodinám dětí i obyvatelům okolí.

Mezigenerační aktivity

Po realizaci projektu plánujeme například:

• Společná vystoupení dětí pro seniory
• Čtenářské dílny a vyprávění životních příběhů
• Hudební a divadelní programy
• Tvořivé workshopy
• Projektové dny zaměřené na historii a tradice regionu

Popis realizace

Projekt zahrnuje vybudování venkovního amfiteátru:

• Polokruhové schodové posezení
• Pódium pro vystoupení
• Bezpečné a odolné materiály
• Zachování stávající zeleně

Chtěli bychom poprosit o navrácení houpaček do areálu Benedikt. Dětské hřiště na Benediktu prošlo v posledním roce velkou rekonstrukcí, ale bohužel zmizely houpačky pro děti.

Rádi bychom tak projekt Hejbni Mostem využili k pořízení nových houpaček, a to jak pro větší, tak pro menší děti.

Jsem autorkou návrhu projektu vodního hřiště na Benediktu z roku 2023. Hřiště, které město nechalo vybudovat, se stalo velmi oblíbeným místem pro rodiny s dětmi, školní i školkové skupiny, ale i pro samotné rodiče. Kdykoliv jsem s dcerami navštívila Benedikt, bylo hřiště hojně využívané dětmi, které si na prvcích zkoušejí základní fyzikální zákony.

Součástí mého návrhu z r. 2023 byla i zmínka o tom, že z rozpočtu lze vybudovat základ vodního hřiště, neboť významnou část financí pohltí technické zajištění, jako je systém čerpání vody aj. Pro letošní rok jsem se proto rozhodla zkusit štěstí s návrhem na rozšíření vodního hřiště.

V současné době si mohou návštěvníci vyzkoušet systém vodních pump, kdy načerpaná voda teče v jedné části soustavou vodních stolů a koryt přes kolo, přičemž se tok a směr vody dá korigovat pomocí stavidel a špuntů. V druhé části teče napumpovaná voda korytem s překážkami do nádrže, odkud lze vodu pomocí Archimedova šroubu načerpat do ocelového koryta. Odtud po vytažení záklopky teče zpět do nádrže, kde vytvoří malou fontánu.

Vodní hřiště po ČR mají různé prvky, jako jsou například šnek, bosenský mlýnek, turbínové kolo, egyptské duté kolo aj., které by vhodně doplnily naše stávající vodní hřiště. S ohledem na to, že je vodní hřiště hojně navštěvováno rodiči s dětmi a někdy bohužel i vandaly, je zapotřebí stávající vodní prvky nejprve revitalizovat a stávající technologii posílit tak, aby odolala případným vandalům.

V centru města chybí hodiny, které by mohly občanům ukazovat čas a teplotu ve městě. Hodiny by mohly být jakýsi „světelný maják“, který by pomáhal hlavně místním občanům, ale i návštěvníkům zorientovat se v čase a například i v aktuální teplotě.

Park za blokem 264, kudy prochází stovky studentů na VOŠ, OA, SPgŠ, SZŠ se nabízí k obnově a modernizaci. Jsme rádi za nové lavičky a přivítáme i vytvoření pítka s rozprašovací sprchou jako u Rozkvětu, či fontány, která tam před lety bývala. Rozvody vody tam jistě v podzemí stále jsou, jak na to rády pamětnice vzpomínají. Pomůže to osvěžit starší občany stejně jako pejsky, které venčí.

Může to být i park na agility. Maminky s dětmi na oploceném hřišti to také nadchne a budou moci dětem oči z písku opláchnout. I pro starší a náctileté se dá změnit povrch hřiště z asfaltu na tartanový, oplocený na basket či fotbal (2 branky tam již jsou).

Také do parku přilétá větší počet ptactva, občas i Sojka a Datel. Prioritou je i prořezání 80 let starých stromů Pajasanů, jejichž těžké větve padají mezi lidi a minule těsně u skoro nevidomé paní. Bylo několik svědků a nikdo jistě nechce mít na svědomí životy procházejících a poslouchat v médiích o úmrtí z nedbalosti. Dále se v parku objevují zajíci a ježci. Zejména při 30 a 40 °C vedrech to ocení všechny generace a příroda.

Pojďme tak vytvořit prestižní celoroční park, o kterém budou i studenti z jiných měst vyprávět a šířit to do dalších krajů (místo parku drogově závislých, kterým rychle každý projde, nebo se mu úplně vyhne). Věhlas města Mostu bude takto na několik let zářit. A přidá se tak ke známému Parku Střed a úžasnému Jezeru Most!

Také je to park hned za bývalou restaurací Kojot, kde došlo ke strašnému lidskému neštěstí při požáru. Příbuzní a přátelé zajisté budou rádi za malé pietní místo hned za budovou v parku, ke kterému povede dlážděná cestička. Tam budou moci další roky dávat svíčky a květiny.

Děkujeme předem za zvážení a věříme ve Vaše prozíravé myšlení. Vaši spoluobčané a patrioti Mostu.

V současné době je absolutně nedostačující zastávka MHD v ul. Velebudická (naproti pneuservisu). Zastávka postrádá jakoukoliv ochranu proti dešti a větru, je zde pouze označení zastávky s jízdním řádem a dvě lavičky.

Bohužel při nepříznivém počasí se zde nedá čekat na MHD anebo jiný autobusový spoj. Přílohou přikládám současný nevyhovující stav zastávky.

Chtěla bych využít přirozeného svahu a zabudovat do něj klesající kuličkovou dráhu. Vrch Šibeník (v blízkosti hlavní turistické stezky, laviček a výhledů), ideálně na svahu tak, aby dráha využívala přírodní sklon.

Projekt „Kuličková dráha – Vrch Šibeník“ navazuje na již realizovanou kuličkovou dráhu na Hrabáku a přirozeně rozšiřuje tento oblíbený herní prvek do další části města. Cílem je vytvořit postupně síť tematických kuličkových drah v různých lokalitách Mostu. Jednotlivé dráhy mohou mít odlišný charakter (lesní, vyhlídková, vodní, městská), čímž vznikne atraktivní koncept propojující aktivní trávení času s objevováním města. Inspirací je například německé město Seiffen, kde je několik kuličkových drah rozmístěno po různých částech města a vytváří tak hravou turistickou atrakci pro rodiny s dětmi. Návštěvníci putují od jedné dráhy ke druhé, čímž přirozeně poznávají celé město.

Dráha bude tvořena dřevěnými žlaby a prvky, které využijí přirozený sklon terénu a nabídnou dětem a rodinám zábavnou, bezpečnou a originální aktivitu.

V současné době na této straně, kam chci dráhu umístit, je nádherný výhled na naše město a hory, chtěla bych toho využít. Zároveň je to poblíž veřejného parkoviště, tudíž vhodné pro turisty i místní, procházející okolo.

Navrhuji kompletní rekonstrukci stávajícího schodiště v parku Hrabák, které dnes působí technicky zastarale. Projekt počítá s modernizací schodů a instalací jednotného zlatého zábradlí.

Nové schodiště s moderním zábradlím výrazně zefektivní využívání parku Hrabák pro širokou veřejnost. Prostor bude bezpečnější, přehlednější a komfortnější. Úprava přispěje ke zvýšení dostupnosti parku, podpoří jeho každodenní využívání a posílí jeho roli jako přirozeného místa setkávání všech generací.

Oko Souše je umělecká plastika určená stát se dominantou nově vybudované návsi a novým symbolem městské části Souš. Unikátní dílo svým významem propojuje minulost se současností a zároveň svým přesahem do budoucnosti určuje směřování této příměstské části jako moderní a pospolité komunity s jasným cílem.

Jedním z hlavních významů tohoto „OKA“ bude jeho pohled na další dominantu města Most – hrad Hněvín, který neodmyslitelně patří k Souši, a při pohledu skrz oko bude tím hlavním bodem výhledu. Samotná konstrukce je stabilizována ocelovými traverzami ve tvaru mostu, které přímo odkazují na propojení s městem Most. Tento prvek je doslovnou i obraznou metaforou „mostu“ mezi Souší a Mostem.

Vnější prstenec o průměru 3 metry je vytvořen z umělého pískovce – odlitku, který svou texturou a teplou béžovou barvou připomíná přírodní kámen našeho regionu. Pískovec symbolizuje historii, tradici a zakořenění – pevný základ, na kterém stojíme. Na jeho povrchu je integrován jemný reliéf a nápis „SOUŠ“, který jednoznačně identifikuje místo.

Vnitřní prstenec je rozdělen na dvě poloviny: nerezovou – lesklou, čistou, odolnou – která symbolizuje současnost a budoucnost, a cortenovou – rezavě hnědou ocel s přirozenou patinou – symbolizující přírodu, čas a organický růst. Toto rozdělení 50/50 vyjadřuje rovnováhu mezi respektem k minulosti a odvahou k budoucnosti. Vše doplňuje integrované LED osvětlení zabudované do vnitřního prstence. Když se setmí, Oko ožije – jemné světlo rozsvítí konstrukci a vytvoří magickou atmosféru na návsi. Dílo se mění s denním světlem, počasím i ročními obdobími.

Celá socha přirozeně zapadá do nově vzniklého prostoru rekonstruované návsi, který se stane hlavním centrem Souše – místem setkávání, odpočinku, oslav i každodenního života. Plastika stojí přímo na zemi, bez vysokého podstavce. Můžete se k ní přiblížit, dotknout se jí, vyfotit se s ní.

Dílo bylo navrženo navrhovatelem projektu ve spolupráci s uznávaným výtvarníkem, sochařem a umělcem panem Karlem Hájkem, který by celou výrobu vzal pod svá křídla. Vnější prstenec bude z umělého pískovce (odlitek, hmotnost 2,5 tuny), vnitřní prstenec z nerezové a cortenové oceli s LED osvětlením, ocelové traverzy ve tvaru „mostu“ pro stabilizaci, reliéf a nápis „SOUŠ“ vytvořený ručně. Po dokončení bude dílo pomocí jeřábu instalováno na návsi na již připravený masivní betonový základ a LED osvětlení bude napojeno na připravenou přípojku. Povrch umělého pískovce bude ošetřen ochranným nátěrem proti povětrnosti, což zajistí životnost minimálně 50 let.

Technické parametry: výška cca 3 metry, průměr 3 metry, hmotnost 2,5 tuny pískovec + 300 kg ocel, spotřeba LED cca 50 W, minimální údržba 1× ročně. Celkové náklady projektu: 499 000 Kč včetně DPH (výroba, dokumentace, montáž, elektrická instalace LED, ochranný nátěr).

Oko Souše není jen sochou – je to symbol, příběh, místo a most zároveň. Je to investice do identity, hrdosti a budoucnosti komunity.

Od nové kuličkové dráhy lze nahoru na Hrabák vyjít dvěma způsoby. Jeden způsob je po schodech, které ale bohužel neumožňují přístup do parku maminkám s kočárkem, dětem na koloběžkách nebo na kole. Schody jsou těžko přístupné i pro pěší návštěvníky Hrabáku, neboť zub času na nich zanechal svou stopu.

Druhý způsob příchodu do parku u kuličkové dráhy je cesta z pohledu vpravo, která ale je po většinu času blátěná a bohužel tak ani ona neumožňuje přístup maminkám s kočárkem ani dětem na kole nebo koloběžce. Věřím, že úpravou cesty vpravo od kuličkové dráhy by se zvýšila návštěvnost parku a došlo by tak k probuzení Hrabáku, o což se město snaží od minulého roku různými aktivitami.